Aktuality
Čtyři kroky ke zdokonalení odborných kompetencí

20. 7. 2016
V uplynulých dvou měsících nás zasáhla lavina školení a seminářů, kterou jsme se „prokousali“ na interním vzdělávání na konci června. Umíte si představit, kolik zajímavostí a podnětů jsme načerpali? Malé shrnutí vám napoví.

Veďte s donátory dialog. Vyjádřete, co je skutečně třeba!

Kolegyně, jež má na starosti koordinaci projektů, absolvovala dva kurzy z dílny Slovensko-českého ženského fondu. Jeden se týkal využití monitoringu a evaluace při získávání finančních zdrojů. Na první pohled nijak přitažlivé téma však při našem vzdělávacím okénku vyvolalo řadu vlastních zamyšlení. Kdo jsme a co děláme? A děláme opravdu to, co máme dělat? Vědí naši donátoři, čím se zabýváme, a chápou náš přínos? Co by se stalo, kdybychom tu nebyli? Organizace jsou pro dárce jediným cenným zdrojem informací. Pouze my jim můžeme zprostředkovat zkušenosti a potřeby „trhu“ prostřednictvím dat. Jaká data ale poskytnout? Na misce vah „hodnoty versus čísla“ v tuto chvíli vedou čísla. Problém je, že často plně nepostihnou skutečný přínos vynaložených prostředků, jako by tomu bylo u kvalitativních údajů, příběhů a případových studií. Další překážkou je povaha těchto údajů, které jsou osobní a důvěrné. Čísla dělají dojem, ale neřeknou všechno. Proto je potřeba s donátory komunikovat a společně definovat reálné zájmy cílové skupiny organizace. Někdy se stane, že mají představu, jak by chtěli pomoci, ale v danou chvíli je užitečnější udělat něco jiného.

Jak tedy s dárci komunikovat? Sdělujte relevantní, pravdivé a hlavně vyžádané informace. Nezahlcujte je tím, co nechtějí. Raději nová témata jen „nabídněte“. Pracujte s vizualizací a používejte citáty klientů nebo stávajících donátorů.

Druhý kurz s názvem Mezinárodní, bilaterální a evropští institucionální dárci se zabýval možnostmi financování neziskového sektoru ve světě. Představil americkou praxi, která je naprosto odlišná – drtivá většina příspěvků je od individuálních či firemních dárců. V evropských podmínkách se doporučuje zdroje organizace diferencovat a snížit rizika plynoucí ze ztráty některého sponzora. Opět je důležité transparentně s dárci komunikovat a podložit to daty.

Pilujte poradenské dovednosti

Kurz s názvem Poradenské dovednosti – práce s videoukázkami, pořádaný organizací Anabell o.p.s., byl pro sociální pracovnici a právničku spíše opakováním. Zajímavé bylo shrnutí technik aktivního naslouchání a návody, jak pracovat s konkrétními klienty, na což navazovala videa. Jak vést poradenství s nemluvným, depresivním, agresivním, nahněvaným nebo zahlcujícím klientem? Z videa nebylo prvoplánově jasné, jaké techniky a přístupy byly zvoleny správně a jaké ne. Proto se i hodně diskutovalo. Mimo to nám z kurzu vyplynulo, že pro budování vztahu s klientem je velmi důležitý první kontakt. Jak sdělit informace o službách a podmínkách jejich poskytování, vést poradenství a nepřesytit ho informacemi? Zamysleli jsme se nad berličkami, které by nám i klientovi usnadnily seznámení s „organizačními záležitostmi“. Budeme je dál rozvíjet, abychom je mohli brzy začít praktikovat.

Dopřejte si lekci psychologie

Ačkoli byly na semináři s tématem Trauma a disociace jen naše psycholožky, dovedly nás ostatní vtáhnout do problematiky a srozumitelně vysvětlit, o co se jedná. Disociace je normální způsob, jak si člověk chrání psychiku před těžkými zážitky. Mluvíme o obranném mechanismu. Zná jej do nějaké míry asi každý. Problém nastává, když toto odpojení od emocí, činností a vnímání sebe sama se děje často a stává se normálním způsobem řešení mnohdy traumatických zážitků, které se z vědomí vytlačují do podvědomí. Nezpracované trauma se však může po jakékoli době připomenout. V tuto chvíli se naopak projevuje zaplaveností, člověk je nepříjemných emocí a vzpomínek doslova plný. Řešení je v terapii a právě tou se mj. seminář zabýval. Téma přednesla slovenská psycholožka Hana Vojtová, která se zúčastnila několikadenní konference v Nizozemsku a rozhodla se zajímavé informace zprostředkovat ostatním, kteří se do země tulipánů nedostali.

Čerpejte z aktuálních výzkumů

Výsledky profesionálně realizovaných výzkumů jsou vždy ceněné, zvlášť jedná-li se o oblast zcela neprobádanou, kde žádné statistiky dosud neexistují. O tom se přesvědčila kolegyně právnička na konferenci Ekonomické dopady domácího násilí v oblasti zdraví, kterou uspořádala organizace ProFem. Konference představila výsledky loňského reprezentativního výzkumu, jenž se zaměřil na výdaje veřejného zdravotnictví na ošetření a léčbu obětí domácího násilí. Ty činily 1,85 miliardy korun, samy oběti pak doplatily dalších 215 milionů korun. S těmito a dalšími zjištěními chce ProFem apelovat na vedení pravidelných statistik a jejich vyhodnocování, dostupnost a rozvoj prevence a vzdělávání zdravotníků, kteří s oběťmi přichází do kontaktu. Alarmující čísla navíc vyvolala debatu o tom, že by pojišťovny při řádném monitorování případů domácího násilí mohly častěji a lépe vymáhat náklady na léčbu po pachatelích.

Sdílet na Facebook Sdílet na Google plus Sdílet na Twitter LinkedIn