CZ EN
 
Aktuality
Jak jsme se vzdělávali v práci s agresorem

7. 3. 2016
V minulosti jsme se zasloužili o otevření diskuse na téma terapie násilných osob v České republice. Ještě pod hlavičkou Ligy lidských práv jsme se odborně podíleli na konferenci Bezpečné soužití. S násilnými osobami pracujeme už přes pět let a neustále se v této oblasti vzděláváme. Příchod nových pracovníků do Persefony se stal dobrou příležitostí k osvěžení znalostí celého týmu.

Povolali jsme kolegy z SOS centra Diakonie, kteří pro nás připravili intenzivní kurz na téma Násilí v rodině – práce s násilnou osobou. Od 3. do 5. února jsme se díky projektu Z labyrintu násilí vzdělávali v teoretických i praktických rovinách agrese v rodinném prostředí. Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů. Úvodem jsme si připomněli teorie vzniku násilného chování a podstatu agrese vůbec. Lektoři nás poté seznámili se svými principy práce s násilnou osobou a postupem při prvním kontaktu a rozhovoru. Vznikl prostor pro porovnání našich standardů a diskusi. Školení nás bezpochyby zasáhlo také po lidské stránce. Osobní rozměr této práce je totiž neméně významný. Důležitým předpokladem úspěšně navázané spolupráce s klientem je zabývání se otázkou: Jak najít vztah k člověku, který dělá věci, jež neschvaluji? Na začátku může vzniknout řada obav, nebo dokonce dilemat. Možnost promluvit si s těmi, kteří byli před lety postaveni před stejnou věc, byla příležitostí k utříbení vlastních postojů.

V další fázi jsme probrali zásady vedení motivačních rozhovorů a nechyběly ani praktické ukázky. Zástupci SOS centra nám objasnili rozdíly mezi různými formami terapie z hlediska zásad, překážek, cílů i průběhu. Centrum realizuje individuální, skupinové, párové a multipárové terapie. Každá je vhodná pro jiné situace a má svá specifika. V Persefoně nabízíme individuální a skupinový program zaměřený na zvládání agrese, takže pro nás byly stěžejní právě tyto. Ideálním případem je, když se individuální terapie stane odrazovým můstkem pro jiné typy terapií. Z toho při své práci vycházíme. Nyní k nám klienti docházejí na individuální sezení, zároveň však připravujeme podmínky pro zahájení skupiny. Přínosem tedy bylo, že jsme se mohli podrobněji zaměřit na skupinovou terapii.

SOS centrum Diakonie s ní má téměř šestiletou zkušenost. Za tu dobu posbíralo množství podnětů. Lektoři na kurzu reflektovali, co nejlépe funguje a čemu je naopak dobré se vyvarovat. Sami byli překvapení, jak účinně může skupina jednotlivci pomoci v relativně krátkém období. Role terapeuta spočívá především ve vytvoření bezpečného a důvěrného prostředí, jež klienta osvobodí od zábran o problému mluvit. „Mohou hovořit o věcech, o kterých nikdy nikde nemluvili. Ve skupinové terapii se jedná o nejdůležitější investici,“ potvrdil přednášející a dodává, že pokud to klient dokáže, přinese mu to největší užitek a zároveň je to také nejvíce oceňované druhými. Komunikační otevřenost skupiny pomáhá nováčkům přijmout zodpovědnost za své chování a přirozeně vybízí ke sdílení „zdravých“ způsobů řešení, které se v daných situacích osvědčily. Tyto rady pak velmi dobře fungují v praxi. Dozvěděli jsme se také o technikách a cvičeních, jež terapeuti využívají, a o výstupním hodnocení terapie.

Na závěr jsme se shodli, že díky modelovým situacím a kazuistikám jsme absolvovali velmi „živý“ kurz. Jak už bylo řečeno, pomohl nám v profesním i osobním rozvoji. „Cenné zkušenosti mi přinesly modelové situace, při kterých jsem si mohla vyzkoušet i pohled z druhé strany. Měla jsem prostor pojmenovat a zpracovat si své vlastní limity při práci s násilnou osobou,“ zhodnotila právnička Hana Jandová.

Sdílet na Facebook Sdílet na Google plus Sdílet na Twitter LinkedIn