Persefona

Ženy, oběti domácího násilí, jsou z následujících důvodů jednou ze skupin nejohroženějších chudobou:

• neumožnění přístupu k finančním prostředkům či majetku jsou formou ovládání oběti
• psychické a fyzické důsledky prožitého násilí ohrožují setrvání oběti na trhu práce – vzhledem k možným absencím ze zdravotních důvodů či snížení produktivity
• z genderového hoediska: ve společnosti převládá patriarchální názor, že žena se má starat o děti a domácnost a muž je živitelem rodiny
• existují stále velké rozdíly mezi příjmy žen a mužů, i když se jedná o stejnou práci ve stejném oboru
• ženy samoživitelky a ženy vracející se na trh práce po mateřské či rodičovské dovolené jsou znevýhodněny, neboť na nich většinou leží péče o dítě/děti
• častější zkrácené úvazky, především z důvodu péče o rodinu, představují nižší příjem

Odříznutí od veškerých zdrojů pak oběti často staví do situace, kdy nevidí jinou možnost než zůstat s násilným partnerem ve společné domácnosti. Opuštění partnera pro ně mnohdy znamená ocitnout se bez prostředků a bez domova pro sebe a děti. Riziko chudoby pro oběti domácího násilí je velmi vysoké a tyto dva fenomény spolu úzce souvisí a prolínají se.  O to palčivější je potřeba zajištění odborné pomoci a bezpečných prostor pro oběti a jejich děti. Velkým problémem v České republice je nedostatek sociálních bytů, ať už obecních nebo státních, s regulovaným nájmem, kde by oběť násilí mohla s dětmi trvale žít. Náklady na bydlení, především tržní nájmy, představují pro oběti velkou finanční zátěž, která u nich v pracovním životě vede např. k nečerpání dovolené nebo volna za účelem ošetřování člena rodiny, nenastupování na nemocenskou atp. To jsou důsledky, které opět zhoršují zdravotní stav obětí i dlouhodobě po opuštění násilného partnera.

Dočasné řešení pro oběti s dětmi je bydlení v azylovém domě, těch je ale u nás kriticky málo. Například specializované azylové domy poskytující služby pro oběti domácího násilí poskytují v současné době 90 lůžek. Podle doporučení Rady Evropy by takových lůžek v České republice mělo být 10 tisíc! Azylové domy s utajenou adresou jsou v ČR pouze tři.

Pro ženy je obtížné po ukončení pobytu v azylovém domě sehnat bydlení, nájmy jsou vysoké a koupě vlastního bydlení je z finančních důvodů nemožná. Z tohoto důvodu se často vracejí k násilnému partnerovi, nebo se ocitají bez domova. Přičemž zkušenost organizace Jako Doma, pracující s ženami bez domova hovoří o tom, že na ulici se ženy velice často opět setkávají s násilím

Chudoba má mnoho rozměrů. Znamená nedostatek příjmů a materiálních zdrojů pro důstojný život, nedostatečný přístup k základním službám, jako je zdravotní péče, bydlení a vzdělávání, vyloučení z trhu práce a nekvalitní zaměstnaní. Oběti proto vždy tyto možné důsledky zvažují jako protipól setrvání v domácnosti s násilným partnerem.

Oběti k rozhodnutí opustit násilného partnera většinou potřebují podporu svého okolí či odborníků, kteří jim pomohou zorientovat se v systému sociálních dávek, možnostech zajištění bydlení či příležitostech na trhu práce.  I to je sféra poradenských služeb, kterou obětem domácího a sexuálního násilí nabízí Persefona: tel. 737 834 345 nebo  poradna@persefona.cz.

Pro původce domácího násilí nabízí terapeutický program zaměřený na zvládání agrese v blízkých vztazích: tel. 731 442 731 nebo bezpecnesouziti@persefona.cz.

Výzkumy a články, ze kterých vycházíme:

Analýza kvality a dostupnosti specializovaných pobytových sociálních služeb pro dospělé oběti domácího násilí (Vláda, 2016)
Rizika chudoby žen postižených domácím násilím a jejich dětí (Mgr. Adriena Budinová, proFem, 2012)
Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí: mýty a fakta (Úřad Vlády ČR, 2018)
Analýza ekonomických dopadů domácího násilí (Vláda, 2017)